Logopedická problematika nemocných s dětskou mozkovou obrnou. - v přípravě
Vedle motorických problémů se u DMO objevují i další poruchy, mezi kterými je častý mentální defekt a také poruchy řeči (dysartrie).
Z logopedického hlediska nazýváme poruchy řeči doprovázející DMO jako symptomatické poruchy řeči (narušení komunikační schopnosti, které je jedním z projevů jiného dominantního postižení nebo onemocnění).
Nástup řeči u nemocných s DMO bývá často z různých důvodů výrazně opožděn. Častou příčinou opoždění bývá různý stupeň mentální retardace. Léčba se zaměřuje zprvu na rozvoj pasivního, posléze i aktivního slovníku, rozvoj komunikačních dovedností a teprve mnohem později, kdy už je slovník dostatečný, je terapie zaměřena na artikulační cvičení (cvičení výslovnosti). Terapeuticky působíme v mnoha dalších oblastech dotvářejících osobnost nemocného dítěte. Patří sem např. rozvoj orofaciální, jemné a hrubé motoriky a grafomotoriky, rozvoj logického a abstraktního myšlení, ..., vše o ohledem na komplex dalších doprovázejících funkčních poruch.
Nejčastějším projevem při dětské mozkové obrně, jak vyplývá z celkové poruchy centrální regulace hybnosti, je výskyt postižení všech motorických řečových složek (vývojová dysartrie); výskyt u dětí s DMO se odhaduje na 60-90%. Vývojová dysartrie se vyskytuje často v rámci kombinovaných vad spolu s mentálním postižením, zrakovou a/nebo sluchovou vadou, …
Jde o poruchu motorické realizace řeči na základě organického poškození centrální nervové soustavy. Při dysartriii jsou v různé míře a v různém rozsahu postiženy základní modality motorické realizace řeči - respirace (dýchání), fonace (hlas), rezonance a artikulace (výslovnost).
Logopedická péče při přítomné dysartrii se zaměřuje podle potřeby na:
- uvolňování svalového tonu (napětí), relaxaci, rehabilitaci orofaciální oblasti, odstranění nebo zmírnění slinění - (zde je vhodná spolupráce s fyzioterapeutem)
- dechová cvičení - zvýšení kapacity plic, zlepšení koordinace dýchacích svalů, správný dechový vzorec
- fonační (hlasová) cvičení - síla, hlasový začátek, koordinace s dechem
- rezonanční cvičení (zejména funkce měkkého patra)
- cvičení hybnosti mluvidel
- artikulační cvičení - podle možnosti správné vyvození jednotlivých hlásek a jejich užívání
- cvičení prozodie (intonační cvičení)
- rytmizační cvičení, ovlivňování srozumitelnosti řečového projevu
Logopedická péče může být komplikována dalšími možnými přítomnými vadami - mentálním postižením, poruchami motoriky, poruchami sluchu a zraku, epilepsií, poruchami chování (emoční nestabilita), tj. tzv. kombinovanými vadami. Podle toho je také vedena a zaměřena terapie - na rozvoj řeči, komunikačních dovedností, rozumových schopností, celkové osobnosti dítěte - ve spolupráci s dalšími zdravotnickými a pedagogickými odborníky.
Terapie je náročná jak pro pacienta tak pro jeho rodinu. Snažíme se zvýšit sebekontrolu motoriky mluvidel, zlepšit srozumitelnost mluvy, zlepšit výkonnost v délce a kvalitě řečového projevu. K terapii patří také využívání kompenzačních strategií a pomůcek.
Pokud se u dítěte jedná o takové postižení (nebo kombinaci vad), které brání rozvoji verbální (řečové) komunikace, volíme jiné postupy umožňující alternativní komunikaci, tak abychom nebránili vývoji osobnosti dítěte (alternativní a augmentativní komunikace komunikace přes PC, komunikační tabulky, hlasové výstupy…). Nutné je dodržovat všeobecné zásady v péči o děti s DMO: např.akceptovat zvláštnosti dominantního postižení, kombinovat různé formy péče a terapie, využít multisenzoriální přístup (současné působení na různé smysly), využít týmové spolupráce, včasnost péče, akceptovat individualitu, respektovat fyziologický i mentální věk, maximálně využít speciálních pomůcek a pozitivní motivace, …).
Čerpáno z: www.neurocentrum.cz